Isabella II. Osun

Isabella je cílevědomá a velmi chytrá žena, na svůj mladičský věk toho dokázala poměrně hodně. Jejím základem je politika, kde dokáže být až přehnaně feministická, chce prosadit práva žen. Tak aby mohli mít i ony své slovo. Je ovšem tvrdohlavá a to velmi, nikdo jí nic nerozmluví a ráda si jde za svým. Jejím uším nic neunikne, když si jí někdo dobírá snaží se zachovat chladnou hlavu a řešit to slovy, nikoliv stutky. Umí být ovšem prohnaná jako mrcha, takže raději mlčet a držet jazyk za zuby. Její smysl pro pomstu je geniální, umí si poradit i v těch nejhorších situací. Svůj dokonalý vzhled podědila po své mrtvé matce. Jejím nejskvostnější dokonalostí jsou plné rty, oči a dokonale dlouhé vlasy. I toho největšího tvrďáka umí okouzlit. Už od mala se díky svému otci věnuje psaní, čtení a umí i dobře počítat. Takže její hospodaření s penězi je celkem přijatelné. Ne jeden by se od ní mohl učit. Jejím největším hříchem jsou muži, má na ně dokonalou slabost. Za jeden týden dokáže vystřídat pět partnerů. I obyčejný sedlák jí stačí na její potěšení. Na všechno a hlavně svoje soukromí si dává velmi dobrý pozor. K její pověsti by jí to přihodilo jen vše špatné. I Isabella však touží po lásce na celý život. Jenomže pro ni je na prvním místě bohatství, země a pak až láska. Jejím největším snem a intrikou je být královna celé zemi, bez pomoci svých hloupých poskoků. Isabell si jde podle svých vlastních krůčků. Nejvíce ze všeho spoléhá na své dovednosti a také vzhled a nebo charisma. Její vystupovaní s okolním světem je občas famózní, ale někdy i nepříjemný, nesnáší lháře a podvraťáky. Což je zajímavé, protože občas i ona sama se chová jako podvraťácký fracek. Ona si však umí poradit a dobře to zakrývat. Ne jeden by o ní totiž řekl že je to dokonalý anděl, někdy je však opak pravdou.

Její život začíná ve Španělku, kdy se mladičké Kateřině a Pablovi IV., narodí dcera Isabella II. Její jméno dostane od matčiné matky, čili od Isabelliny babičky, která se o ní starala ještě dlouhá léta po smrti její matky. Hlavním cílem jejího otce Pabla, bylo aby z Isabelly vyrostla samostatná mladá a statná žena, která si umí prosadit svou. A tak se i stalo. Po úmrtí jejího otce, asi v Isabelliných jedenácti letech, se do vládnutí pouští sama. Jejím cílem bylo změnit bídu a utrpení jejich rodu a rodiny. Proto se rozhodla že svoje panství prostěhuje do prosperující země. Čili do Anglie, kde si dala úkol, aby svůj rod opět přivedla k životu. Isabella byla jediný potomek a tak do ní otec vkládal své naděje pro lepší život. Utrpení a zahambení jejich rodu už bylo hodně. A od začátku věděl, že jedině jeho dcera dokáže všechnu tuhle špínu odstranit a udělat tak silný rod Osuna. Isabella byla jako dítě velmi pečlivá a neúnavná. Jejím vzykem bylo sedět dlouho do noci za stolem a číst si veškeré dějiny a rody na vzpaměť, aby se nikdy nestalo že by snad nevěděla kdo ke komu nebo kam patří. Na všem si dávala velmi záležet. Když její otec umíral, sdělil jí ještě tajemství že díky ztraceným dokumentů, které nedávno oběvil. Zjistil že mají na území Anglie kus pozemku, který jim patří. Proto se jako mladičká v patnácti letech rozhodla že se do Anglie odstěhuje a začna úplně od začátku. I když to bylo velmi riskantní, ona to velmi ráda podstoupila. Její slova jsou: "Co není mé, musí být mé."